cvičení v energii na dálku - 30.3.2020

30.03.2020

Když jsem skládala tento kruh, zaujalo mne, 

jak jsou kameny natěsno. 

Většina z nich se vzájemně dotýkala.


Jako by karanténa a s ní spojená omezení

neexistovaly :-)


Cvičilo nás 32.



"Ahoj Milad, 

Píšu hned, abych na něco nezapomněla:) Hned na začátku, při natažení rukou, jsem cítila lítost, že nemohu být s Tebou. Ukápla mi i slza, ale pak přišel pocit, jako kdybys stála přede mnou a uklidnění.První polovinu jsem cvičila ve stoje, hodně na uvolnění krku, paží, ramen a zad. Energii jsem cítila především v pažích. Část cvičení se mi ruce hýbaly úplně samovolně, hodně pomalu, neovládala jsem to. Bylo to příjemné. Během cvičení mi přicházely pocity sebelítosti, že tohle nelehké období musím zvládnout sama a třeba že už tím konečně dospěji. Druhou polovinu jsem ležela na zádech. Nějakou dobu jsem si masírovala spánky, zakrývala dlaněmi oči, mačkala různé body na hlavě a protahovala krk a hlavu. Ke konci jsem cítila teplo a energii v oblasti břicha, jako kdyby mi někdo sahal rukou do břicha. Potom jsem měla pocit, že se energie přesunula do oblasti srdeční čakry. Posledních 5 minut jsem strávila ve stoje u okna, pozorovala oranžovou oblohu zapadajícího slunce, první hvězdu, měsíc a cítila vděk, že jsem s Vámi mohla prožít tuto hodinu aspoň takto na dálku. Ze srdce Vám všem moc děkuji, byly to hezké chvíle:)Pokud bude další možnost, ráda se opět přidám. Tato hodina mi vyhovuje.Děkuji a budu se těšit na další akce s Vámi.Poklidné dny nám všem."


"Dobrý večer Miládko,dnešní moje cvičení bylo odpočinkové ,v očích slzy a dlaně mě po celou dobu hřály.Cvičila jsem velice pomalu a klidně,v hlavě klid žadné negativní myšlenky.Pro mě užasný relax.Děkuji moc" 


"Ahoj Miládko,

dekuji za dnesni cviko. Dneska to bylo pro me hodne zajimave - jsem si jista, ze jsem videla, jak Anicka cvici. Chapu, ze to jeste neznamena, ze to tak skutecne bylo, ale muj zazitek byl obrovsky . Kdyz jsem rozevirala naruc smerem nahoru, Anicka delala plus minus to same a kazdou chvilku se oklepavala. A pak tam byla jeste jedna chvile - sedela a mela neco v ruce a docela dlouho dobu (jako na nase dite to byla dlouha doba myslim) se jen houpala dopredu a dozadu a u toho si neco brucela.
Byla jsem stastna, dojata, spokojena. A myslim, ze to porad tak nejak trva...takze super .
Dekuju za zazitek"


"Ahoj Milado,

Včerejší cvičení na dálku:

Byla to velká síla. Nejdříve jsem se propadala hluboko, hluboko v černo fialových vírech. Zdálo se mi, že padám až na dno své duše nebo někam jinam? Věděla jsem, že tam musím padnout, abych mohla zase nahoru, ale byl to tíživé. Cítila jsem se strašně smutná a pak jsem FAKT dopadla a najednou se mi oddělily ruce od těla. Začaly se pohybovat, ale nepatřily mi - nebyly to ruce, měnila jsem se ve "zvířátko" . Nebyla jsem člověk, ale úplně ( asi) prvotní ( nebo primitivní) organismus. Nebylo to nepříjemné, ale zvláštní. ...

Pak jsem se narovnávala a najednou jsem protahovala všechny zatuhlé svaly v těle. Hlavně krční páteř, kterou jsem cítila zatuhlou, ale vytahovalo mne to na všechny strany a pak barvy.

Barvy: nádherné - jarní... pestrobarevné, rozsvícené. A pak jsem odpadla a plakala a byla unavená. Ale dnes se cítím super 😊 😊

Děkuji Ti. Bylo to neskutečné. Cítila jsem, že mám něco pochopit, ale pořád to nechápu. Jako u těch kamenů v Holašovicích....

Krásný den a děkuji"


"Ahoj.
Včera jsem po cvičení šel a opravil posuvné dveře skříně, bez delšího přemýšlení a spekulací, i když mi má drahá polovička tvrdila, že to není rozbité a vždycky to tak bylo. "


Ahoj Milado,

zdravím Tě a moc děkuji za včerejší společné cvičení na dálku. Cvičení se mi hodně líbilo, chvilkami se mi i dařilo "vypínat hlavu" a to bylo super. První část byla dynamičtější, pohybová. V druhé půlce jsem víc odpočívala a měla pocity propojení a vyplavovaly se i některé emoce. Ke konci jsem měla pocit, že chvilku cvičíme všichni společně a bylo to fajn. Cvičení jsem končila v kleku a zaplavená emocemi. Ještě jednou díky a přeji zdraví a pohodu všem.


Na začátku přišel intezivní přísun energie, který mě uvrhl do radosti a dětské hravosti. Po zklidnění jsem se objevil ve vodě, houpal jsem se ve vlnách a bylo to zvláštní, protože jsem tam byl jako bojka, půl těla ve vodě půl nad ní - všude teplo a příjemno, užíval jsem si rozlehlost oceánu. Vlny mě dovedly na ostrůvek. Zaradoval jsem se, že stojím na zemi a díval se s otevřenou náručí vzhůru. Poté jsem si kleknul a zabořil hlavu do písku. Ostrov se zvětšil, objevily se zvířáta a vedle mě seděla krásná žena. Začala mě hladit po vlasech a zádech a já plakal. Když jsem se uklidnil, zvedl jsem se a ona seděla přesně stejně jako já a oba jsme hleděli na obzor. Stejně jako jsem pořádně nevěděl proč pláču, jsem nevěděl, proč tak silně cítím, že se mám omluvit. Otočím se k ní: "Promiň, mrzí mě to". Usmála se: "To je dobrý". A s dalšími slzami jsem se shoulil do jejího klína a tam jsem zůstal až do konce. Uvědomil jsem si, že není slabost odevzdat se ženskému náručí a že bezpečnější a krásnější místo neznám.
Když jsem začínal psát svítilo sluníčko a teď, pár minut po té, chumelí. To je fajn.
Děkuji Milado


Áááhoj Miládko, včera jsem udělala zásadní chybu, slupla jsem svačinu, vypla plotýnky u sporáku a měla to jen tak tak se zavřít do klidu. Cvičila jsem celkem energicky cca dvacet minut, pak se mi dělalo špatně od žaludku, tak jsem si lehla a do konce už jen ležela. Vnímala jsem brnění a záškuby v oblasti žaludku. Po té hodině mi sice bylo dobře, ale nějak straaaašně smutno, v noci jsem nemohla dlouho usnout a pak spousta snů...... Zvláštních.  Něco špatně??? Díky


Miládko,děkuji za včerejší cvičení.Na cvičení jsem čekala s předpaženýma rukama, jak bylo doporučeno. Cvičení začalo tím, že se mi ruce otočily do pozice brát, a až tehdy mi došlo, že jsem čekala v pozici dávat.V leže na zádech jsem si mezi dlaněmi tvořila malé kuličky, které jsem uhnětla do velkých rozměrů ( byla to láska, pohoda, pochopení, síla, energie ) a ty pak rozdávala, ale také brala pro sebe. Téměř celé cvičení jsem si broukala. Asi deset minut před koncem broukání skončilo a já se jen spokojeně protahovala, povalovala a bylo mi moc fajn. Děkuji a těším se na příště. 


"Ahoj, Miladko, poslední cvičení bylo zvláštní. Začala jsem cvičit jako obvykle, ruce, krk, záda. Brzy přišel kašel, přitom jsem zdravá. Možná polovinu času jsem při cvičení stála, pak jsem si lehla, objímala jsem sama sebe, hladila sama sebe a brečela a brečela.... Bylo mi smutno. Nakonec přišla úleva a druhý den jsem se cítila mnohem líp. Moc děkuji. "


Ahoj Miladka,

Moje vcerajsie cvicenie prebiehalo velmi nestandardne. Pripojila som sa az 19,45. Bola som presvedcena, ze cvicenie zacina 20.00.

Hned ako som si sadla na miesto a uvedomila si, ze cvicenie uz prebieha (este som si stihla precitat, ze mame sediet v pozicii s otvorenymi rukami), tak som pocitila velky tlak na rukách.

Po skonceni cvicenia na dialku som si pustila este moje cvicenie na hodinu na "Odovzdanie vsetkeho, co nepotrebujem - stare programy, choroby". Toto cvicenie bolo velmi pokojne.

Avsak v momente ako som po skonceni cvicenia vstávala, tak ma chytila strasna bolest do krizov. Este 1,30hod som sa ju pokusala vydychat. Pocas toho mi prislo niekolko sprav, ako odpoveď na to, co sa mi dnes udialo a preco som zmeskala cvicenie.

1/ Cvicenia ma nespasia , nie s pristupom, ze ak odvicim, tak udeje/splni to a to (co si zelam/chcem).

Mozem ich samozrejme robit, pretoze sa pocas nich a po nich citim vyrovnane, inspiruju ma k sebareflexii a vobec zisteniam o com je moj život a život ako taky.

Avsak nic automaticky neziskam. To ziskam len postupne svojou kazdodennou aktivitou.

2/ Nepotrebujem bolest/strach/byt bez práce, aby som si zasluzila stastie.

3/ Nemam strach, ze budem mat bolesti chrbta, ze ochoriem, ked som nestihla cvicenie.

Moja harmonia a zdravie zavisia len na mne samej.

SOM SLOBODNA. Chce sa mi plakat, lebo viem , ze je to laska. Nie je to o pravde, ale len o laske. Pravdu potrebuje len ego, dusa potrebuje lasku.

Dakujem za velku lekciu preco nelpiet na nicom a byt pokorny. Pretoze vsetko dobre aj zle skonci. A preco neprepadnut falosnemu pocitu dokonalosti, pretoze nestaci robit veci len spravne, ale bez viery.

Lekcia trva este aj dnes. Krize bolia, ale ja to vnimam ako cistenie sa a odchadzanie strachov."


"Milá Mílo,moc, moc Ti děkuji za cvičení "